22.05.2021

Cestovatelka Kateřina Ostrá navštívila již desítky zemí – vždy s minimálním rozpočtem, zato ovšem s maximálními zážitky. O své know-how se podělí i s vámi. Chcete vědět, jak se dá levně cestovat a přitom poznat celý svět? Na vše nám Kateřina odpověděla.

1) Katko, co bylo impulsem k tomu, že jsi začala psát cestopisy a jak dlouho se tomu věnuješ?

Cestovat jsem začala, myšleno v intenzivnějším režimu, zhruba před 6 lety. Starter byl paradoxně úraz kolene. Tu dobu, kdy jsem byla nehybná, odkázaná na pomoc okolí i v těch úplně nejzákladnějších věcech sebeobsluhy, jsem si čas krátila prohlížením starých fotek. Fotek z cest. No a právě v tu dobu jsem myslela na jedinou věc – na všechna krásná místa, která jsem ještě neviděla. Představovala jsem si je jako kdysi… jako malá. Nyní mi k tomu místo zeměpisného atlasu pomáhal strýček Google a teta Wiki, taky fantazie. No a právě tehdy jsem si slíbila, že pokud se ještě někdy na vlastní nohy postavím a budu chodit bez omezení a bolesti, začnu cestovat a přestanu si odpovídat na svoje cestovatelské sny “někdy”.  Právě v té posteli mi totiž až v paralyzovaném stavu došlo, že “někdy” je vlastně sestra “nikdy”. Tváří v tvář mé nehybnosti a všech najednou skutečných limitů mi došlo, že jsme se s dospělostí naučili naše sny a plány, tedy skutečný život, odkládat na později. No a já si tehdy řekla, že pokud se na ty nohy ještě postavím, opřu se do opravdického života naplno. Bez odkladů. Splním si všechno, o čem jsem snila, co mě napadne. Nebo proto udělám aspoň maximum. Také jsem si řekla, že pokud mi přijde plnění mé úrazové pojistky, resp. vyplacení trvalých následků, použiji tento budget jako startovací sumu pro svoji první velkou cestu. Co jsem si slíbila, to jsem i splnila – den po připsání peněz z pojistky na můj účet jsem měla koupenou letenku na Kubu. A Kuba byla první v řadě, protože já si své sny stále plním. Cestuji jak to jen jde! Kamkoli. Protože v každém koutě světa prostě je něco krásného. 

Cestopisy jsem začala psát na největší cestovatelský portál v ČR na www.cestujlevne.com zhruba před 2 roky. Za tuto dobu si zde mé cestopisy přečetlo téměř 300 tisíc lidí, a s tímto číslem patřím na tomto webu mezi nejčtenější autory. Napsala jsem zde 52 originálních cestopisů ZA KAČKU. Mé cestopisy plní většinu předních míst ve všech hodnocených žebříčcích tohoto portálu – tedy v kategoriích nejčtenější, nejoblíbenější, nejlepší fotky, nejvtipnější, nejpraktičtější a nejvíce inspirativní cestopisy. Právě z posledního žebříčku mám největší radost, protože chuť inspirovat k cestám ostatní byl důvod, proč jsem své cesty začala sepisovat.

V tuto chvíli překlápím obsah a nezkrácené verze nových cestopisů na můj vlastní web  www.cestujizakacku.cz, kde jsou cestopisy v detailním rozpracování, se spoustou fotek, videí a mimo to i články o cestování “ZA KAČKU”.

Ruku v ruce s webem jde i facebook, kde promítám jak cestopisy a střípky z cest minulých, tak i všechny aktuální cesty.

2) Kolik zemí jsi už stihla navštívit?

Čím víc cestuji, tím víc mám pocit, že je zemí a míst, které chci vidět, víc a víc. Jinými slovy – s jídlem roste chuť. Mám za sebou přesně 149 letů, 30 mezikontinentálních (Střední Amerika, Asie, Afrika), zbytek Evropa. V letadle jsem k dnešnímu dni strávila 385 hodin. 

3) Na konci loňského roku vyšla i tvá první kniha Za kačku, o čem kniha je a kolik výtisků se už prodalo?

Ano, oslovilo mě nakladatelství Albatros s tím, zda bych nechtěla své cestopisy vydat knižně. Ze začátku mi to přišlo jako vtip, pak jsem si ale řekla “proč ne”? Kolik výtisků se prodalo zatím netuším, díky koronaviru jsou termíny uzávěrek a hodnocení posunuté. 

Kniha je samozřejmě o cestování, konkrétně o cestování ZA KAČKU. Cestování je krásné, ať ho realizujete s jakýmkoliv budgetem, s jakýmkoliv itinerářem, to v každém případě. Já se v knize zaměřuji na cestování ZA KAČKU. To znamená, že se snažím, aby byly moje cesty maximálně našlapané zážitky a vjemy, abych z každé cesty vytěžila maximum, ale současně, aby cestovní náklady byly co nejmenší. Snažím se tedy o (v poslední době velice populární) levné cestování. První část knihy je o všem, co člověk na začátku cestování po vlastní ose řeší – tedy od rozhodnutí zda sám nebo s cestovkou, přes zabalení příručního zavazadla, nachystání itineráře, orientaci na letišti a jak se dostat z letiště do města, pomocníky a aplikace v mobilu, díky kterým se ve světě nikde neztratíte. 

Kniha je nejen o tom, že cestování opravdu nemusí znamenat velký zásah do peněženek, snažím se také odbourat i mnoho dalších argumentů “proti”. Třeba to, že nelze cestovat bez aktivní znalosti anglického nebo jiného světového jazyka. Také to, že cestování není s normálním přídělem dnů dovolené možné. No a v neposlední době i to, že cestovat v době Covidu je nebezpečné. Tento cestovatelský úvod by měl každému stačit k tomu, aby si zvládl první letenku koupit, svoji cestu naplánovat a sám realizovat. No a pro inspiraci jsou v knize konkrétní cestopisy, které lze v podstatě zkopírovat a použít jako návod pro vlastní cestu. Zvolila jsem schválně místa, které v lidech evokují pocit luxusu a nedostupnosti a v cestopisech pak tyto cenové mýty detailním rozpočtem vyvracím. Detailně rozracované jsou v knize Santorini, Island, Madeira, Marakéš, Kostarika a Nikaragua.

Závěr knihy je kapitola Grónsko ZA KAČKU, což je v podstatě deník první vlny Covidové pandemie, kterou jsem si odžila v Karibiku. Nebyl to ale ráj. V knize je popis všech událostí a okolností, které jsem na cestě řešila, a to od zrušených letů, restrikcí, přesunech v době absolutního chaosu, strachu a paniky na druhém konci světa, zdravotní problémy, jazyková bariéra…až po repatriační let ze Střední Ameriky domů. 

4) Jak výrazně ovlivnil tvé plány koronavirus?

Jak? Říká se “jaký si to uděláš, takový to máš”. A já si to udělala nezapomenutelný.  Covid rok 2020 mi dovolil zažít:

4 kontinenty, 3 oceány, 35 realizovaných letů, 16 letišť, 18 vstupů do letištního salonku, 6 roadtripů se spaním v autě, 2 mezinárodní jízdy Flixbusem a 2 devítihodinové jízdy busem mezi státy ve Stř. Americe, 115 nocí v hotelech, hostelech, apartmánech, na letišti, v autě, 17 úžasných parťáků na cestách, 22 cestopisů na www.cestujizakacku.cz. V roce Covidu jsem zažila Karibik, Atlantik, Pacifik. Procestovala Asii, Afriku, Střední Ameriku a kus Evropy. Zažila jsem na vlastní kůži repatriaci, krádež všech věcí, výstup na nejvyšší horu Španělska a million dalšího. Takže za mě – dobrý rok Covidu navzdory.

5) Jaké plány máš do konce roku 2021?

Mé sny a plány se s pandemií změnily. Dříve jsem měla v merku různé lokace – Transsibiřskou magistrálu, Mexiko, Aljašku… Nyní si stran cestování přeju jenom jediné. Aby se svět vrátil alespoň částečně do kolejí, ve kterých byl před Covidem. Aby opět bylo možné cestovat bez restrikcí a omezení. Aby zmizely všechny semafory a limity, s kterými nemůžeme hnout, ať je naše vůle a chuť cestovat sebesilnější. Přeji si zpátky plné letištní haly, vytížená letadla a hlavně památky, které obdivuji lidé. Všichni si to zaslouží. Jak letecký a vůbec cestovní průmysl, taky všechna ta nádherná místa, která na naší zemi jsou. Ostatně i my lidé – vystoupit ze stereotypu a komfortní zóny a alespoň občas zažít něco výjimečného. Prostě čas od času dobít baterky…

Jinak mým absolutně největším cestovatelským snem je Artic Circle Trail. Jedná se o asi 180 kilometrovou trasu vedoucí od moře, z druhého největšího města Grónska Sisimiutu, téměř k okraji Russelova ledovce, k letišti Kangelussuaq. Přestože jsem teplomilný člověk a všechny mé cíle jsou zejména v rovníkových oblastech, tohle je opravdu můj cestovatelský strop. Obrovská výzva! Nejde jen o jedinečné místo, jde také o to, že jsem tuto cestu plánovala realizovat poprvé v životě zcela sama. Být 10 až 12 dní sama se sebou. Také nejde jen o to ujít zmíněnou trasu, ale celou dobu nést všechno potřebné včetně spacáku, stanu, vařiče, jídla i zásob vody, na svých zádech. Plánovala jsem si splnit tento SEN loni v srpnu, bohužel mi do mých plánů Covid hodil vidle a stále je nevyndal… Každopádně já se nevzdávám a věřím, že si třeba zrovna za rok touto dobou o této mé cestě povykládáme v minulém čase. No a mezitím poletím kamkoliv, kam seženu levnou letenku a doufám, že alespoň jedna cesta měsíčně letos proběhne. Protože u cestování platí jedno: Investice (a čas) věnované do vzdělání a do cestování jsou ty jediné, které zubem času neztrácí na hodnotě. Naopak. Jsou s každým dnem cennější. 

Děkujeme za rozhovor a věříme, že se tvůj sen splní. Business Lifestyle